Rozšíření letiště se dostává do volebního programu

Konečně jedna koalice zaujala k letišti jasný postoj. Solidarita, v Praze ojedinělá koalice Zelených a ČSSD, vedená bývalou disidentkou Annou Šabatovou, se jasně vyslovuje proti výstavbě nové ranveje. Ostatní strany předstírají, že to nestojí za to, aby se o tom mluvilo.

Nepochybně někteří lidé se budou se domnívat, že jde jen o bandu militantních ekoteroristů, kteří chtějí zabránit obyčejným rodinám odletět na dovolenou do Středomoří. V tomto blogpostu bych vás rád přesvědčil,, že tomu tak není. Hlavním argumentem proti nové ranveji už není životní prostředí (i když i to je důležité). Hlavním argumentem je nyní to, že kombinace Covidu a Putinovy války způsobila, že stavba nové ranveje je zcela zbytečná. Je to argument založený na tvrdých faktech a já bych vás s nimi rád seznámil jedno po druhém. Vezmu každý z argumentů, které letiště dříve používalo k ospravedlnění nové paralelní dráhy a ukážu, že  dnes žádný z nich nemá vážné opodstatnění.

1. „Letiště brzy dosáhne plné kapacity“.

To byl argument, kterému většina lidí rozuměla. Bylo jistě pravdou, že v roce 2019 letiště přepravilo rekordní počet cestujících -17,8 milionu – a trend se zdál být silně vzestupný. Letiště tedy sebevědomě předpovídalo, že do roku 2028 odbaví 21 milionů cestujících ročně a že bez výstavby paralelní dráhy nemůže dále růst. Andrej Babiš ho podpořil tvrzením, že do roku 2038 letiště přepraví 30 milionů cestujících a to za předpokladu, že bude postavena dráha.

V jednom z předchozích blogpostů jsem již popsal,  že tvrzení letiště není podloženo žádnými důkazy. Jedinou organizací, která pravidelně poskytuje objektivní prognózy, je Eurocontrol. Potřebuje přesné předpovědi, aby nás všechny mohla udržet v bezpečí na obloze a na evropských letištích. Ještě v roce 2019 prognózy Eurocontrolu naznačovaly, že poptávka po letech slábne a že počet letů do z České republiky se bude až do roku 2025 zvyšovat pouze o 1,6 % ročně. A pak přišel Covid… a než se Eurocontrol stačil v situaci po Covidu zorientovat, zahájil Putin svou válku. 

Eurocontrol obvykle každý podzim zveřejňuje sedmiletou prognózu. Poslední taková prognóza byla zveřejněna v říjnu 2021. Tato prognóza předpokládala, že počet letů do a z České republiky poroste do roku 2027 v průměru pouze o 0,2 % ročně. To by znamenalo, že počet cestujících na pražském letišti by činil 18,05 milionu (oproti 17,8 milionu v roce 2019). Tedy prakticky žádný růst, a tedy vůbec žádný důvod pouštět se do nového nákladného projektu, který mnoha obyvatelům Prahy 6 a Prahy 8 zkazí život.

Ale je toho víc. Tato prognóza byla vypracována před Putinovou válkou. V roce 2019 bylo Rusko, stejně jako dříve, jednou ze tří hlavních cílových zemí pro pražské letiště. Na celkovém počtu cestujících se podílelo 7 %, teď jeje 1,3 milionu cestujícíchpryč. Kdy se vrátí? To mi řekněte vy. 

Shrnutí. Prognóza letiště týkající se nárůstu počtu cestujících, která byla základem jeho argumentace pro novou dráhu, je nyní zcela a prokazatelně chybná. To samo o sobě je fakticky podložený důvod k okamžitému zrušení projektu.

2. Když se používá současná druhá dráha (známá jako 12/30), způsobuje v Řepích a Kladně značnou hlukovou zátěž.

To je pravda. Víte však, jak často se používá? Jeden z našich kolegů zde ve Vokovicích pečlivě analyzoval údaje uvedené na vlastních internetových stránkách letiště. Zjistil, že v běžném roce ji využívá v průměru jen 5-8 % letů. Je to proto, že lety obvykle potřebují startovat nebo přistávat proti větru. V Praze převládá západní vítr, který je v ose hlavní dráhy (6/24). Údaje nám také ukázaly, že nejméně v 50 % případů byla důvodem pro použití 12/30 spíše „údržba“ než počasí.

Začátkem tohoto roku letiště oznámilo, že na tři měsíce uzavře dráhu 6/24 kvůli velké údržbě. Pro obyvatele postižených oblastí to byly tři měsíce pekla. Letiště využilo každé příležitosti, aby na stížnosti odpovědělo tvrzením, že jediným dlouhodobým řešením, jak se vyhnout takovému rušení, je vybudování druhé dráhy.

Když se však podíváte po Evropě na jiná letiště, argument pražského letiště se opět rozpadá.

Skvělým příkladem je letiště, na které a z něhož mnozí z vás jistě letěli: londýnský Stansted. To má pouze jednu ranvej. Nemá žádnou záložní dráhu takového typu, jakou má Praha. Přesto Stansted odbaví 28 mil. cestujících ročně. Co se týče údržby; Stansted byl chytrý a rychlý, když udeřil Covid. Využil odstávku v roce 2020, kdy nic nelétalo, k provedení hlavních oprav. Musíte se ptát, proč letiště Praha nebylo v roce 2020 tak prozíravé. 

Největší problém s hlukem na jakémkoli letišti je, když je v provozu v době, kdy většina lidí očekává, že bude moci spát.Je proto legitimní se ptát, proč má pražské letiště takový letový řád, který obyvatelům neumožňuje noční klida to i v případě, že se celkově uskuteční mnohem méně letů než obvykle. Podívejte se na odlety. Zdá se, že pražské letiště funguje nepřetržitě. A Stansted? Poslední vzlet dnes večer ve 00.05, první zítra ráno v 05.40.

Letiště také naznačilo, že výstavba druhé dráhy zvýší bezpečnost.  Požádal jsem o vyjádření k tomuto tvrzení odborníky, kteří se o bezpečnost starají nejvíce – piloty. Ti mají velmi dobré webové fórum, které přitahuje piloty z celého světa. Můžete si sami přečíst (v angličtině), co si o tomto tvrzení myslí.

Možná by tedy starosta Řep, dlouholetý zastánce druhé dráhy, měl možná spíše požadovat důkladnou veřejnou revizi provozu a řízení letiště. 

3. “Náklady budou financovány ze zisku, stát (a daňoví poplatníci) je nebudou muset platit.”

To v roce 2019 tvrdil tehdejší generální ředitel letiště Václav Řehoř. V roce 2020 byl nucen přiznat, že náklady na pandemii vyčerpaly veškeré rezervy zisku a že bude nutná podpora státu. Nedávno PR mluvčí nenuceně tvrdil, že si letiště vezme úvěr. 

Náklady se odhadují na 55 miliard Kč. Pandemie a energetická krize již vyčerpaly státní rozpočet. To poslední, co bychom měli udělat, je utratit 55 miliard Kč za něco, co už není potřeba. 

Proč letiště i nadále prosazuje myšlenku, že nová dráha je stále potřebná, přestože existují přesvědčivé důkazy o opaku?

Obecně nejsem příznivcem konspiračních teorií, nicméně mě stále více přesvědčuje následující odpověď, protože lepší nemám.

Nová dráha by umožnila uzavřít 12/30, a tím by se uvolnila spousta pozemků… pro developery. Vlastně můžete vidět důkazy, že developerské aktivita už začala. Tento developerský projekt Finep se nachází v těsné blízkosti letiště, téměř naproti nákupnímu centru Šestka. Když je 12/30 v provozu, přistávající letadla téměř škrábou horní část nových bytových domů. Těžko si představit, jak bude možné idylické bydlení na střechách, které je vyobrazeno v jejich brožuře, pokud bude 12/30 nadále fungovat. 

Ve Vokovicích běží občanská aktivita v souvislosti s  komunálními volbami, která žádá vlivné politiky, aby veřejně vyjádřili své postoje k tématům, která se týkají místních občanů. Jejich odpovědi budou zveřejněny na www.vokovice.info.

Jak jsem již zdůraznil ve svých předchozích příspěvcích, nejsem proti létání.Myslím, že můžeme a měli bychom létat méně často, ale často je to jediný možný způsob cestování. Je důležité, aby Praha měla moderní letiště, které dobře slouží svým zákazníkům. V současné době se mu to příliš nedaří. Nemá přímé vlakové spojení ani spojení metrem do centra města (na rozdíl třeba od Sofie), často zdržuje cestující u bezpečnostních bran i v zavazadlové hale a vyžaduje, aby lidé začínali dovolenou bezesnou nocí, protože jejich let do Burgasu startuje v 5.00, přestože má nyní spoustu volných „slotů“ později během dne, a zatímco pardubické letiště se ve většině dní zavírá brzy po obědě. Veškeré peníze, které chce letiště investovat (nebo spíše peníze, které očekává, že investujeme my, daňoví poplatníci), by měly směřovat k tomu, aby jeho zákazníci byli méně stresující, což by nemělo být obtížné, protože v dohledné době jich nebude více než dnes.

Pražské letiště ve světě po COVIDu 19

 

24 srpna 2017 byl čtvrtek. Nedokážu si vzpomenout proč, ale přišel jsem domů hned po obědě. Tak jsem aspoň mohl, když mi přišla esemeska od bratra, všechno odložit. Ve zprávě stálo, že naší matce, která znovu skončila v nemocnici, se náhle zhoršil stav a doktoři jí nedávali víc než 24 hodin života. Nemyslím si, že bratr očekával, že bych se za ní dostal. Nicméně díky profesionalitě aerolinek British Airways a toho, že bydlím blízko Letiště Václava Havla, jsem v 17.15 odletěl do Londýna a ve 20.00 byl u matčiny postele v nemocnici s ostatním členy rodiny. Zemřela v klidu ještě předtím, než přišlo ráno.

Read More

Václav Řehoř, ředitel pražského letiště; imunní vůči viru?

Jak se tato země i další země Evropy vzpamatovávají z nejtvrdších opatření, která měla pomoci zabránit šíření viru COVID-19, pozornost se upřela na hospodářské a společenské změny, které pandemie mohla způsobit. Co se týče změn v byznysu, předpovídá se, že jedním z prvních kandidátů je letecká přeprava cestujících. Téměř totální kolaps poptávky po letecké dopravě od března dál už ohrozil ekonomiku mnoha aerolinek. Například Lufthansa uzavřela svou dceřinou společnost Germanwings a rozprodá spoustu svých letadel. Říká, že “bude trvat roky, než poptávka po letecké dopravě dosáhne úrovně doby před koronavirem”.

 

Read More

Kapitola 2: „Winging it*….“

Neměl jsem plán.

 

Tím myslím, že jsem neměl žádný podnikatelský plán. Neměl jsem žádný finanční plán, cash flow nebo prognózu zisků a ztrát. Byl jsem spíš šokován, že navzdory všemu mému vzdělání a veškerým tréninkům, jsem příliš nepřemýšlel o “značce”, kterou jsem vytvořil, nevěnoval jsem se analýze konkurence, neměl žádnou SWOT analýzu. Samozřejmě, po několik měsíců jsem oficiálně nepodnikal; ale o to se nikdo nezajímal, určitě nikdo z mých klientů. Oni jen chtěli, abych jim našel správné lidi. Rychle. Nejlépe dnes. A k mému překvapení, když jsem jim je našel, všichni zaplatili.

Read More

Zpověď náhodného headhuntera

Kapitola 1: Just Do It!

 

 

Pozdní listopad, 1992. Praha byla během mé návštěvy studená, ale na letišti, situovaném poměrně vysoko, byl jiný problém s počasím: mlha. A letiště nemělo žádné moderní vybavení pro přistávání v mlze. Všechny lety byly zrušeny a v hale letištního terminálu vládl chaos. Moje cesta byla soukromá, pronajal jsem si pokoj nedaleko Václavského náměstí. Fronta u telefonních budek byla dlouhá, a dokonce i když jsem se dovolal majiteli bytu, ani jeden jsme nemluvili ani slovo jazykem toho druhého.  Přistoupil jsem tedy k pultu společnosti Avis, pronajímající auta a něco na mladé ženě za přepážkou mě donutilo jednat impulzivně.

Read More

Zapříčiní Brexit odchod Marks and Spencer z České republiky?

Zbývají méně než 3 měsíce do odchodu Spojeného království z Evropské Unie a stále nemáme žádnou dohodu o přesných podmínkách tohoto odchodu. Každý den proto narůstá pravděpodobnost „tvrdého Brexitu“. Lidé si pomalu začínají uvědomovat, co tvrdý Brexit bude znamenat. Řeč je zejména o kamiónech, jejich tisícovkách, které budou čekat celé dny na přechod anglického tunelu.  Náhodou jsem zjistil, že některé z těchto kamionů patří M&S

Read More

21. srpen 1968 – den, kdy tanky napadly mou mladou hlavu

 

Billboardy zachycující dramatické okamžiky, které se minulý týden objevily na Vítězném náměstí, upozorňující nás na události tohoto dne, mě donutily zastavit a na chvíli se na ně dívat. Jistě, pro Čechy mého věku, mohou evokovat bolestné vzpomínky, se kterými je stále těžké se vyrovnat. Jejich životy se rázem změnily k horšímu, jejich možnosti rozvíjet se, učit, cestovat se na mnoho let omezily, zatímco já si tyto příležitosti užíval plnými doušky. Ale tyto dny na mě měly vliv a vytvořily přetrvávající zájem o tuto část Evropy, ze které jsem později udělal svůj domov.

Read More

Pokračující chaos okolo Brexitu; Část 2

Než bude Czexit, podívejte se na Brexit!

 

Češi patří zřejmě k nejeuroskeptičtějším národům v EU. Přestože výsledky z nejaktuálnějších dat Eurobarometru ukazují na zlepšení postojů vůči EU, Češi jsou stále mnohem negativnější vůči EU než Poláci, Slováci či dokonce Maďaři. Důvody, které za tím stojí, by si zasloužily diskusi v samostatném blogu, nicméně výsledkem je, že někteří politici, zvláště pravicový politik Tomio Okamura, přispěli k myšlence referenda o členství v EU.

Takže pro všechny české občany, kteří jsou přesvědčeni o tom, že Czexit může být dobrá věc, vyzývám, abys vzaly v potaz následující poznatky z Brexitu:

Read More

Pokračující chaos okolo Brexitu, a jak se z toho Češi mohou poučit?

GDP 2017 (forecast)

 

Část první – proč se to(pravděpodobně) děje

 

Brexit se zatím ještě ani neuskutečnil. Ani po 18 měsících od referenda Britové nemají jasno, jak bude vypadat jejich země a jejich životy po opuštění EU, a to ani navzdory skutečnosti, že každý den slyšíme na seriózních zpravodajských kanálech informace týkající se Brexitu.

Přinejmenším již nyní je těm, kteří hlasovali pro Brexit jasné, že proces odchodu z EU je mnohem složitější, než tvrdili jejich političtí vůdci. Pochybuji, že v den referenda více než 5% obyvatelstva vědělo, co je Euroatom nebo že Evropský soud pro lidská práva není orgánem EU. No, teď to zjišťují. Po malých krůčcích vychází najevo pravda o Brexitu.

Read More